OČKOVÁNI - OBCHOD SE STRACHEM!
MENGELEHO POHROBCI
O nebezpečí o často zbytečnosti očkování jsme již čtenáře informovali. Zájem o uvedené informace byl nebývalý, proto se dnes k tomuto tématu znovu navracíme slovy Jaroslava Pšeničky ze sdružení Paracelsus. Toto sdružení již několik let usiluje na základě Úmluvy o lidských právech a biomedicíně, (kterou je naše republika vázána, o zrušení povinného rutinního očkování.
Jak je možné, že i tolik let po pádu komunismu u nás stále existují brutální totalitní praktiky? Nepřeháním, jsou skutečně brutální. Společné s přáteli ve sdružení Paracelsus na našich intemetových stránkách www.parocelsus.aktualne.cz zprostředkováváme lidem i jiné pohledy odborníků na očkování, než jaké jsou u nás běžně předkládány veřejností lékaři a zdravotnickým personálem. Zájemci je tom mohou najit, společně se všemi všechny níže zmíněnými články a fakty. Nedávno se na mě obrátila jedna zoufalá rodina, s níž se již nějakou dobu znám. Hrozí jim exekuce za nezaplacení pokuty udělené za nenaočkování svých děti proti žloutence. Žel, nemohl jsem jim poradit nic víc, než oby se nebáli a pustili se do boje za svá práva u soudu a dali o svém případu náležitě vědět přes média.
Kdo není znalý celé problematiky okolo očkování a ví jen to, co se na něj valí z médii a propagačních letáků, asi řekne: „Dobře jim tak, nestarají se řádně o své děti." Jenže strašné je to, že o všech těchto lidech, kteří nechtějí své děti očkovat, s nimiž je sdružení Paracelsus v kontaktu jak osobním, tak i pro-
střednictvím e-mailů, dopisů či po telefonu, víme, že jde naopak o rodiče, kteří se velice aktivně zabývají zdravím svých dětí. Leží jim na srdci natolik, že se i přes hrozbu vysoké pokuty a perzekucí ze strany lékařů o hygieniků rozhodnou nevystavovat své děti nanejvýš pochybné očkovací praxi. Nebudu se zde o problematice očkování rozepisovat obšírněji, jelikož nejsem odborníkem, jak je mi naši odbornou veřejností vytýkáno. Vše lze však nalézt na naších internetových stránkách. Jedná se především o našim občanům takřka nedostupné práce zahraničních lékařů, kteří ve svých článcích zpochybňují prospěšnost očkování a rozebírají jeho rizikovost. Za všechny můžeme uvést např. článek, který podle zahraničních materiálů zpracoval klinický farmaceut Mgr. Alois Komorous „Očkování - ne neškodná povinnost, aneb nikdo přesně neví, co způsobuje"...
Výňatek z článku, který shrnuje, s čím někteří zahraniční lékaři spojuji postvakcinálni syndromy:
• onaphylaxie (životu nebezpečná alergická reakce) u četných očkovacích látek
• dětská obrna a smrt po očkování proti obrně (živá polykaná vakcina)
• smrt po očkováni proti spalničkám, nebo jím vyvolaná thrombopenie (snížení počtu krevních destiček s možnými krvácivými stavy)
• arthritis (zánět kloubů) a chronická artritida po očkování proti zarděnkám
• šok a encephalopatie (poškození mozku) po očkování na záškrt - černý kašel - tetanus (DPT) - zde se jedno o očkováním vyvolaný otok mozku. Postiženy jsou především děti ve věku do 3 tet, protože jejich ne zcela vyvinutý mozek nemůže reagovat na očkování zánětem. Encephalopatie bývá často přehlížena, protože není vždy spojena s výraznými projevy. Může zde ale dojít k pozdějšímu zastavení či zpomalení vývoje - retardace (dítě zapomíná již naučené způsoby chování, propadá chování malých dětí, opět si cucá palec, přestává mluvit, nebo vývoj řeči je zpomalený, přestává chodit apod.) a tzv. cri encéphalique čili záchvaty neutišitelného křiku (bezdůvodný a neutišitelný silný pláč, ostrý a nanejvýš pronikavý křik doprovázený případnými krátkými trhavými pohyby, záchvaty křečí obvykle neovlivnitelnými běžnými léky = příznak možného poškození mozku)
• Guillain Barré-syndrom (život ohrožující, vzestupné ochrnutí) po očkování na záškrt-tetanus a dětskou obrnu
• Nespavost nebo naopak ospalost - převrácen! spánku (dítě je v noci bdělé a neklidné, přes den ospalé), slabost, zvracení, nechutenství, úbytek svalové hmoty, chronický průjem, prudká horečka
• spuštění/vyvolání alergického astmatu či bronchitidy (zánět průdušek), kožních alergií -vyrážek, jako kopřivka nebo tzv. neurodennitis, plísně, senné rýmy (tzv, juvenilní - vyskytující se u dětí či dospívajících ), alergií na potraviny
• chronická imunitní slabost s náchylností na infekce (často patrné na opakovaných zánětech středního ucha, chřipky, nachlazení, angíny), reakční „tuhost" (spočívající na imunitním systému – u infekcí např. nepřítomnost horečky),
• artritické chování, zkřiveni zad, ztuhlost a špatný vývin kloubů
• šilhání, slabost zraku
• změny osobností, nápadné změny v chování, vývojový skok, těžká zvladatelnost při výchově, hyperaktivita, autismus, agresivita, stavy, chování jako při závislosti (žádostivost, náruživost – např. televize), poruchy soustředění (koncentrace), slabost ve čtení, pravopisu či počtech, velký neklid, nedočkavost, netrpělivost, nesamostatnost (přestože předtím již byly relativně samostatné), slabé emoce - apatie a nezájem, poruchy identity, záchvaty křečí, pomočování, epilepsie
• strach vycházet z domu, strach z nového, v těsných prostorech
• poruchy hlasu, koktání, bolesti hlavy
• zvýšená kazivost zubů, záněty dásní a otoky až olamování zubů
• bledost a slabost - podobně jako u „rakoviny krve"; leukémie
• bolestivá menstruace u mladých dívek
• diabetes (v současné době se hodně mluví o velkém nárůstu cukrovky u dětí)
• skleróza multiplex a roztroušená skleróza
• náhlá dětská smrt (tzv. SID- Sudden infant death, někdy označováno (SIDS)
Je toho nějak mnoho, co jste dosud nikdy neslyšeli od svých lékařů, že? U nás je maximálně povoleno uznat zarudnutí v miste vpichu či mírné horečky. Takže se znovu musíme ptát: Jak je to možné? jak je možné, že v republice, která si tolik zakládá na demokracii, skupina lidí (byť dosud podporovaná neinformovanou většinou) naprosto totalitně diktuje povinné očkování i přes velký a zoufalý odpor rodičů, kteří ke své smůle (nebo spíš štěstí) nevěří našim, ale zahraničním lékařům zastávajícím jiný názor? O rozporech v názorech odborníku na očkovaní jsme již před rokem informovali všechny poslance i vládu.
Jak je možné, že naši zákonodárci, kteří se měli možnost seznámit s velkými rozpory a nejasnosti v závažné problematice, kdy doslova jde o život, jsou ochotni i nadále podporovat uzákoněnou praxi očkování pod hrozbou pokuty 10 000 Kč za každou odmítnutou vakcínu?
Chybí důkazy o prospěšnosti očkováni
Ať si naši proočkovaní odborníci říkají co chtějí, nemohou podař naprostý a jednoznačný důkaz o prospěšností vakcinace, natož o iejí bezpečnosti. Kdo nevěří,může se sám začít pídit po studiích, které by zkoumaly vliv očkování na celkové zdraví lidské populace z dlouhodobého hlediska. Nedopídí se k ničemu, protože takové studie neexistuji. Ostatně k tomu, aby v člověku vzklíčily jisté pochybnosti, nejsou potřebné žádné odborné studie. Stačí např. zkušenost otce perzekuované rodiny pana Jindřicha. Ten v přestupkovém pohovoru přítomnému lékaři řekl: „Nechám své děti naočkovat, když mi podepíšete listinu, že no sebe vezmete všechna případná rizika spojená s očkováním a v případě nějakých negativních následků budete celý život platit odškodnění za zničené zdraví mých dětí." Doktor se prudce ohradil: Jste blázen? To vám nepodepíše nikdo!" aha, a kdo tedy nese odpovědnost za rizika spojená s očkováním? Nemohou to být rodiče, protože ti se musí povinně dostavit s dětmi k očkování. Takže nikdo?! Co jsou to za lidi, ti páni doktoři? Klidně si vynutí právo cosi vpíchnout do zdravého bezbranného dítěte, a sami nejsou stoprocentně přesvědčeni, že mu tím nemohou způsobit nějaké vážné, možná trvalé zdravotní poškození. Čímsi mi to silně připomíná dobu a praxi nechvalně známého nacistického doktora Mengeleho... Jak je možné, že v drtivé většině ostatních evropských zemi a USA je očkování nepovinné, zatímco u nás, i po pádu „totalitní státu" stále ještě je?
Proč může být v okolních státech očkováni dobrovolné a u nás ne?
Měl jsem možnost mluvit s rodinou, která po nějaký čas žila v Anglii, kde je očkování naprosto dobrovolné. Britové si jsou moc dobře vědomi svého svobodného práva v případě tak závažných rozhodnutí, l ti britští občané, kteří dnes nemají námitek proti očkování dětí by to považovali za ohrožení svých lidských práv.
Jak je možné, že v okolních státech čas od času probíhají soudní spory o poškození zdraví vlivem oč-
kování, u nichž se žalující strana občas domůže odškodnění, zatímco u nás, za celou historii naši re-
publiky, nikdy k ničemu takovému nedošlo? Používáme snad natolik dokonalé vakcíny, že naši páni
doktoři nemohou žádné vážné vedlejší účinky očkovaní připustit? Možnost podat takovou žalobu dokonce není oni zanesena v našich trestně právních předpisech ! Podle čeho by také soud měl při případných sporech rozhodnut, že? Jak si to vysvětlit?
Jedno vysvětlení si můžeme vypůjčit z článku, který zveřejnila MF Dnes:
Alibismus našich lékařů
„Tvrzení odpůrců očkováni, že po vakcinaci může dostat dítě epilepsii nebo být mentálně retardované,“ podle Jitky Škovránkové (lékařky a přední odbornice přes očkování z motolské nemocnice), „není přesné, Je samozřejmě možné, že se toto postižení objeví zrovna po očkováni. Ale v takovém případě očkování pouze spustilo nemoc, která v organismu byla už dřív,"například neurologické onemocnění nebo alergii.“ Tolik citace pani doktorky Škovránkové. Opravdu bravurní vysvětlení; možná
měla raději vystudovat právnickou fakultu... V podstatě každé onemocnění totiž může být označeno za „propuknutí jeho latentní formy". Pak je ovšem naprosto jasné proč se v naší republice nikdy nemůže, a oni nikdy neobjevilo žádné vážné poškození zdraví v důsledku očkování.
Tvrzení, že možné vážné vedlejší následky po očkování jsou minimální a ve srovnání s jeho prospěšností pro většinu zanedbatelné, je za stavu očkovací povinností pod hrozbou sankcí asi tak etické jako pravidla ruské rulety! Odborníci a zákonodárci, pro pochybný zájem většiny, vědomě obětují ty jedince, kteří se ke své smůle ve statistice ocitli na straně nenapravitelně poškozených. Nějakých přímých důkazů o prospěšností očkování se lze stěží dopátrat. Nebo bychom při plné transparenci těchto údajů prohlédli pochybnou vypovídací hodnotu všech těch statistik a odborných studií?
Zkreslené statistiky
Hodně často se argumentuje například statistikami, které údajně mají dokazovat nárůst onemocnění po poklesu proočkovanosti obyvatelstva. To je ovšem velice zkreslená informace! V populaci se vyskytuje i určité procento lidí neočkovaných. Hodnotu by měla jen taková statistika, která by ukazovala procentuální nárůst onemocnění u lidí očkovaných a zvláš‘t u neočkovaných (o to nejen onemocnění proti nimž se očkuje, ale i jejich celkovou nemocnost — s očkováním totiž souvisí i výskyt dalších zdravotních problémů, které s ním běžně nejsou spojovány). V době vyspělé informatiky by přece nemělo být těžké takové statistiky vytvořit. Proč tady nejsou? Troufám si tvrdit, že o ně mezi odbornou veřejností vyznávající očkování není zájem. Nejspíš by totiž prokázaly neúčinnost, ba škodlivost očkování. Ukázaly by, že se nárůst onemocnění při poklesu proočkovanosti populace týká převážně lidí názvem). Na dotaz „Co říká český odborník na monografie Dr. Buchwalda?" odbornice přes očkování z motolské nemocnice MUDr. Škovránková odpověděla něco ve očkovaných. Ukázaly by, že očkovaní lidé mnohem více trpí nejrůznějšími chorobami, než neočkovaní. Ti jsou totiž zdravější, protože jejich imunita nebylo oslabena očkováním. Už jste si občas
v životě všimli, že v dnešní době se hodně věcí dělá opačně než káže zdravý rozum?
Stále více lékařů ve světě varuje před nebezpečím očkování
Jak je možné, že stále více lékařů všude ve světě otevřeně varuje před nebezpečím spojeným s očkováním, jen u nás ne? Jedním z těchto lékařů je i MUDr. Gerhard Buchwold (* 1920), který vystudoval medicínu v Konigsbergu, Gdaňsku a Jeně. Po promoci v Hamburku se stal odborným lékařem v oboru plicního a vnitřního lékařství o získal další specializaci v oborech přírodní, lázeňské a sociální medicíny. V letech 1970 až 1982 byl primářem na klinice Fronken vBad Steben. Dosud napsal 200 monografií o očkování a poškození následkem očkování o vypracoval přibližně 150 odborných dobrozdání k procesům o uznání poškození následkem očkování u sociálních a zemských sociálních soudů. V posledních letech přednáší doma i v zahraničí. Na svých přednáškách se zmiňuje také o České republice, přičemž zdejší totalitní přístup k očkování pokládá za „učebnicový příklad očkovacího středověku". Jedna z knih MUDr. Buchwalda, v níž zpochybňuje prospěšnost očkování (především na základě statistik...), nese název „Očkování - obchod se strachem" (v nakl. Alternativa vyšla pod stejným smyslu, že Buchwald je šílenec. Tak takhle se u nás obhajuje povinné rutinní očkování.
Česká republika - příklad očkovacího středověku
Během působení sdružení Paracelsus se ozvalo i několik lékařů. Své děti proti všem nemocem neočkují, veškeré povinné očkování svým pacientům příliš nedoporučují o pokud to jde, snaží se krýt rodiče, kteří se po získání veškerých dostupných informací zodpovědně rozhodli své děti neočkovat. Zaplať pánbůh, že tu jsou. Jenže je nesmíme jmenovat! Měli by totiž velké problémy s Lékařskou komorou, v níž jsou povinně registrování, aby mohli vykonávat lékařské povolání. Zde vystupuje další, ničím neopodstatněná zrůdná totalitní povinnost, která nemá obdoby v demokratickém světě. Lékařská komora diktuje lékaři nejen léčebné postupy, ale i jak má myslet, má na to své metody. Do nedávna jsme na jednoho z těchto spřízněných lékařů měli na svých stránkách kontakt. Museli jsem ho ale
odstranit poté, když jsme se dozvěděli, že má velké problémy s kontrolními orgány jimiž je šikanován.
Očkování - obchod se strachem!
A je zde další otázka: Proč naši odborníci tak zarputile lpí na povinném očkování, když je jinde ve vyspělém demokratickém světě dobrovolné? Důvod tkví samozřejmě ve finančním zainteresování na očkovacích kampaních. Dáte je třeba si uvědomit kdo rozhoduje o tom, zda lékaři mohou či nesmí provozovat své povolání, a s jakým finančním efektem, pokud se nezařadí mezi ty, kteří podporují očkovací povinnost. Z toho všeho vyplývá, že očkování je skutečně především obchod se strachem! Na nadarmo se farmaceutický průmysl řadí hned na druhé místo za zbrojním... je vám jasné, proč se u nás nedočkáte veřejného vystoupení žádného lékaře ani odborníka, který by se odváži) poukázat na rizikovost očkování a žádal po politicích změnu legislativy, jež by lidem umožňovala ho v případě pochybností odmítnout? Buď jsou zapleteni do vláken sítě, a dovolíme si zde použít velice výstižný výraz, bílé mafie, anebo se prostě obávají jejích chapadel. Je to prostý lidský strach o vlastní existenci, o snahu i nadále platit za úspěšného, právem dobře finančně zajištěného lékaře.
Děsivá totalita stále vládne
Zde vládne mocnou rukou opravdu děsivá totalita a nemohu se zbavit obavy, že se tu sice nenápadně, zato ale velmi rychle buduje policejní stát. „Rodina je základ státu." Ano, a nic no světě není tak dobře vydíratelné jako rodina, jejíž cleny pojí silné emoční vazby - Ohrožení kteréhokoli člena rodiny vyvolává
strach u ostatních, a strach byl, je a bude hlavním prostředkem v rukou manipulátorů. Stát užívající manipulaci prostřednictvím ohrožení rodin vlastních občanů je zrůdné zřízení bez oprávněni k existenci.
Ano, to vše v naší republice stále ještě umožňují nadále platné zákony proti lidskosti! Zákony, o nichž bývalá pani ministryně Součková a experti Ministerstva zdravotnictví tvrdí, že jsou v souladu s Úmluvou o lidských právech a biomedicíně. Není tomu tak!
Podle „Úmluvy" jsme v právu!
Právo na informovaný souhlas či nesouhlas s lékařským zákrokem, kterým očkování bezesporu je, smí být dle uvedené úmluvy omezeno pouze v případě ohrožení veřejného zdraví. Typickým příkladem takové výjimky je dle vysvětlující zprávy k Úmluvě,,... povinná izolace pacienta se závažnou infekční chorobou, a to jen tehdy, je-li to nezbytně nutné! A já se ptám: jak může zdravý nenaočkovaný člověk ohrožovat veřejné zdraví? Česká republika a její Ministerstvo zdravotnictví flagrantně porušuje Úmluvu o lidských právech a biomedicině! Tato Úmluva byla Českou republikou s plnou zodpovědností přijata, je povinna se jí řídit a podřídit jí veškeré své zákony, pokud jsou s ní v rozporu! Nejsou-li, mohu uvedenou Úmluvu považovat za směrodatnou pro své jednání, jelikož je podle čl. 10 naší Ústavy postavena nad zákon, který s ní je v rozporu. Z toho pro mne vyplývá, že se nemusím řídit špatným neetickým zákonem nařizujícím povinné očkování. Vím, že jsem v právu!
Rodiče, kteří nemají přílišnou důvěru k očkování, chtějí nést vlastní zodpovědnost za zdraví svých dětí.
Chtějí mít možnost, bez jakékoliv diskriminace či státního nebo jiného nátlaku, sami svobodně rozhodnout o tom, jaké a kolik očkováni dle doporučeného očkovacího kalendáře jejich děti podstoupí nebo zda očkování zcela vynechají. Chtějí, aby očkování bylo dobrovolné jako v mnoha jiných demokratických zemích. Už z počtu podpisů pod naší Peticí za zrušeni povinného rutinního očkování vyplývá, že takových lidí u nás není málo. Ve skutečnosti jich ovšem bude mnohem víc. Ne všichni, kteří zastávají právo na dobrovolné očkování, se o petici dozvěděli. Mohli se k ní dostat většinou jen přes naše internetové stránky nebo šířením od člověka k člověku. Média, která nám v tomhle ohledu mohla hodně pomoci, ve valné většině naše snahy úporně bojkotují stejné tak, jako pokusy podat úplné, z kontextu nevytrhávané vysvětlení, proč tato petice vlastně vznikla (i redaktoři jsou jen lidé, kteří si chtějí udržet své místo a výplaty). Počet lidí odmítající povinné očkování přesto stále roste.
V této souvislosti dochází k tragikomickým situacím, z nichž jednu mi popsal pan Jindřich. Když odmítali očkování u své obvodní lékařky, rozčililo ji to natolik, že za nimi vyběhla z ordinace až na ulici a křičela: „Už je vás moc, už vás musím nahlásit!"
Počet neočkovaných stoupá
Tento počet stoupá zásluhou mnohem větší informovanosti o problematice skutečných příčin infekčních onemocnění, a také díky stále širšímu povědomí ohledně přirozené prevence - o přirozených metodách posilováni našeho imunitního systému. Tyto metody zahrnuji tisícileté a mnoha generacemi prověřené praktiky indické ajurvédy či klasické čínské medicíny, nebo praktiky mladší homeopatie a další metody tzv. alternativní medicíny- Ve většině pokrokových západních zemí jsou dnes už dokonce hrazeny zdravotními pojišťovnami. Pokud se k nim chceme radit, neměly by být i nadále považovány za alternativní, ale za zcela běžné postupy rovnocenné moderní západní medicíně. S informacemi o problematice očkování se dnes již lze seznámit nejen na zahraničních internetových stránkách či na
stránkách sdruženi Paracelsus. Dnes už se objevují i na jiných českých webových serverech a v knihách vydaných v češtině. Vzpomínám na jeden z předvolebních plakátů před posledními parlamentními volbami, na němž sociální demokrati hlásili: „Myslíme na vás!" Už tenkrát jsem si s pochybnostmi říkal: „Jo, na nás, to určitě. Mnohem výstižnější a hlavně pravdivější by bylo: MYSLÍME ZA VÁS! Zákonodárci nás nechtějí slyšet nebo nemají sílu změnit právní předpisy porušující naše lidská práva. Vidím to tak, že změna k lepšímu spočívá hlavně no nás samotných, na každé postižené rodině! Nenechme si brát základní práva a nebojme se za ně bojovat! Ještě stále tu jsou soudy - správní, ústavní. A když ne, pak mezinárodní. Bude to další velká ostuda pro Českou republiku, až ji lidé budou muset opět žalovat u strasburgského Soudu pro lidská práva. Pokolikáté už se budou muset Češi stydět za Čechy?
Vyšlo u nás:
1. problémy S OČKOVÁNÍM (americký lékař radí rodičům), Dr. Randell Neustaedter, Alternativa 1995 (tato publikace je už k sehnání pouze přes sdružení Paracelsus, které ji zájemcům rozesílá ZDARMA včetně poštovného! Kontakt na objednávky - tel. 777845236 nebo emailem paracelsus.svzp@post.cz)
2. OČKOVÁNÍ-OBCHOD SE STRACHEM (jak rozpoznat nemoci způsobené očkováním). Dr. Med. Gerhard Buchwald, Alternativa 2003
3. OČKOVÁNI PRO A PROTI (rodinný rádce pro rozhodování - význam o rizika), DR. Martin Hirte
4. CO VÁM LÉKAŘI NEPĚKNOU - pravda o nebezpečích moderní medicíny, Lynne McTaggartová, Attpress s.r.o Další seznam literatury týkající se očkování (i zahraniční) je na stránkách www.paracelsus .aktualne.cz
Jaroslav Pšenička, WM magazín, hk