MRTVÍ LÉKAŘI NELŽOU MUDr. Joe Wallach


Zkrácený přepis přednášky, kterou v roce 1994 v Kansas City přednesl Dr. Joe Wallach MVDr. MUDr. Dr. Wallach byl v roce 1991 navržen na Nobelovu cenu. V článku se dozvíte o příčinách řady nemocí, příčinách předčasného stárnutí a způsobech jak obojímu předcházet.

Dovolte mi začít otázkou. Kolik z vás vyrostlo na farmě, žije na farmě, a má co dělat s chovem dobytka? Osobně jsem vyrostl na farmě v Missouri v padesátých letech. Chovali jsme hovězí dobytek na porážku. Pokud se chcete uživit chovem dobytka, musíte pěstovat patřičné krmivo. Pěstovali jsme kukuřici, sojově boby, sušili seno a další. Po sklizni jsme vše poslali do mlýna k semletí. K semletému krmivu jsme přidávali směs vitamínů, různé minerály a stopové prvky. Vše jsme smísili a z této směsi udělali granule, Jimiž jsme krmili dobytek. Po šesti měsících šly vykrmené kusy na porážku. To se neustále opakovalo. Tehdy, coby třináctiletého kluka, mne fascinovala pečlivá příprava hodnotného krmiva.
Chceme se dožit vysokého věku, a přitom nejíme skoro žádné vitaminy a minerály. To mne trápilo. Proto jsem se jednou zeptal otce, proč vlastně nepřidáváme potřebné živiny i do své potravy, jako našemu dobytku. Otec na to jen zabručel: „Buď zticha hochu a važ si čerstvé stravy, kterou tu máme."
Po střední škole jsem se rozhodl pro studium veteriny. Je zajímavé, že veterináři dobře vědí, jak předejít řadě nemoci u zvířat a někdy je i jednoduše a levně vyléčit jen pomocí správné výživy. Chcete-li se uživit jako farmář, musíte umět o zvířata správně pečovat, a tím předejít řadě problémů a výdajů - jen pomoci výživy. Pro zvířata totiž nemáme pojišťovny, takže je musíme udržovat při plném zdrávi.

Po ukončení studia se mi naskytla příležitost odjet do Afriky pomáhat při záchraně divokých zvířat jako veterinář. Po dvou letech práce se slony a nosorožci jsem dostal telegram ze ZOO v St. Luis, kde mi nabídli místo veterináře. Mým úkolem bylo provádět pitvy zvířat, která uhynula přirozenou smrti. ZOO v St. Luis. Tato zvířata pak měla být používána k sledováni vlivu znečištění prostředí na živé organismy, aby bylo možné zjednat nápravu stavu dříve, než se negativní vlivy projeví i u lidi. Strávil jsem pitvami zvířat 12 let a celkem provedl 17 000 pitev. Zúčastnil jsem se také asi 3000 pitev na lidech. Závěr byl takový, že každý případ přirozené smrti, ať již u zvířete či u člověka, je projevem nedostatku živin. Ty výsledky mne fascinovaly. Opět jsem si vzpomněl na dětství, náš dobytek a hlavně na to, čím jsme jej krmili.Chtěl jsem ukázat ostatním, Jak důležitá je výživa. Začal jsem psát články do novin a časopisů. Napsal jsem i několik učebnic, hovořil v rozhlase a televizi. Mé poznatky však nechávaly lidi vlažné. Nikdo nesdílel mé nadšeni a lékaři - ti byli vůči mým výsledkům nejpesimičtější. Rozhodl jsem se tedy vystudovat humánní medicínu, jen proto, abych mohl otevřít vlastní lékařskou praxi a využít výsledky svých výzkumů pro lidi. Po ukončení studia jsem 15 let pracoval jako praktický lékař v Portlandu ve státě Oregon. Musím říci, že výsledky z veterinářské praxe se plné potvrdily i při aplikaci na lidi, a pokud si z toho, o čem dnes budu hovořit, odnesete jen 10%, ušetříte si spoustu zbytečného trápeni a přidáte si mnoho let života při plném zdraví. Chci vám ukázat, že stoji za to podstoupit určité úsilí a něco pro sebe udělat. Protože jen ti, kteří se pevně rozhodnou, mohou očekávat nějaké výsledky.

Ve světě je nejméně 5 oblastí, kde se lidé dožívají věku 120 až 140 let. Vědecké poznatky ukazují, že genetický potenciál lidského těla je rovněž 120 až 140 let. Pokud jde o údaje o dlouhověkosti, lze předpokládat, že některé asi budou přehnané.

Z oblasti Tibetu je to případ čínského doktora Li, který od čínského císaře obdržel uznání za dlouhověkost při příležitosti oslavy sto padesátých narozenin. Doktor Li se údajně narodil v roce 1777 a zemřel v roce 1933. Na základě tohoto případu napsal James Hilton v roce 1934 svoji knihu „Ztracený horizont".

Další oblastí, kde se lidé běžně dožívají věku 120 až 140 let, je východní Pákistán, dále jižní části bývalého Sovětského svazu. Jsou to oblasti, kde žijí Arméni, Ázerbajdžánci a Jerevanci. Lednové číslo časopisu National Geographic z roku 1973 například pojednává o lidech, kteří se dožili sta a více lét. V paměti mi utkvěly tři fotografie. Na první je paní ve věku 136 let se sklenkou vody v jedné ruce a doutníkem v druhé. Tedy žádná křehká stařenka v nemocnici či domově důchodců, obávající se účtů za drahou léčbu, ale člověk, který se ještě stále raduje ze života. Na dalším obrázku byla skupina tří manželských párů oslavujících výročí stoleté, sto patnáctileté a sto dvacetileté svatby. Na posledním obrázku je pán sbírající čajové listí na plantáži v Arménii. Podle jeho rodného listu a rodných listů jeho dětí, bylo tomuto muži 167 let!Na západní polokouli stojí za zmínku andský kmen Vilka Bambe z oblasti Ecuadoru. Z oblasti jihovýchodního Peru je to kmen indiánů Tiki Caca. Lidé v obou těchto oblastech se dožívají věku 120 až 140 let.

Pokud jde o Američany, nejstarším občanem USA byla paní Margaret Steech, o níž je zmínka v Guinessové knize rekordů. Zemřela na následky pádu ve věku 115 let. Paní Steech byla před tímto úrazem úplně zdravá a podle úmrtního listu zemřela na nedostatek vápníku tři týdny po nehodě. Dcera paní Steech uvedla, že matka měla v posledních týdnech života nezvyklou chuť na sladké věci. To je projev nedostatku chrómu a vanadu.

Další dokumentovány případ je náčelník jednoho nigerijského kmene, velice vychvalovaný jednou z jeho žen. Zemřel ve věku 126 let a měl státe původní chrup. Dá se tedy předpokládat, že stejně zachovalé byly i ostatní jeho schopnosti.

Muž ze Sýrie, který zemřel ve věku 133 let, se počtvrté oženil v osmdesáti letech a do svých 100 let se stal otcem devíti dětí. Stojí to v Guinessově knize rekordů. Takže pánové - máte stále naději.

Všichni máme přinejmenším stejnou možnost dožít se 120 až 140 let. Průměrný věk ve Spojených státech je dnes ale jen 75,5 roku. Průměrný věk lékařů v USA je dokonce jen 58 let. Chcete-li alespoň statisticky získat 17 let života, nestudujte medicínu. Pokud se ovšem chcete dožít 120 až 140 let, musíte udělat dvě věci:

První je vyhnout se životním hloupostem, já tomu říkám „životním minám"! Tyto vás mohou stát život. Jsou to - každodenní kouření, dennodenní kocovina anebo běhání v černém úboru v noci podél silnice a podobně. Možná vám to připadá nesmyslné, ale je s podivem, kolik Američanů tímto způsobem každý rok přijde o život.

Další důležitou věcí je - vyhněte se lékařům! Jsem si vědom, že to je velice autoritativní tvrzení a musím vám vysvětlit proč.

Tříletá studie skupiny pro ochranu spotřebitele společností Ralph. Nather z 13.1.1993 uvádí, že v důsledku lékařské nedbalosti přijde ročně v amerických nemocnicích o život okolo 300 000 lidí. Lékařskou nedbalostí se rozumí: špatné stanovení diagnózy a způsobu léčby, aplikace nevhodných léčiv, chyba v desetinném místě a následné předávkování léčiv atd. Pro bližší představu si uvědomte, že Američané v průběhu celé desetileté války ve Vietnamu ztratili 56 000 mužů. Tehdy vyšly do ulic milióny lidí protestovat proti válce. Dnes však nikdo neprotestuje - Chraňte nás před lékaři! Proto je velice nutné předcházet nemocem, a tím se vyhnout riziku při styku s lékaři!

Za druhé: musíte pro své zdraví začít něco dělat.

K zajištění správné funkce vašeho těla denně potřebujete okolo devadesáti látek. Je to 60 minerálů, 16 vitamínů, 12 aminokyselin a 3 mastné kyseliny. Většina lidí si kupuje vitamín C a o dalších nutných prvcích nemá ani ponětí. Myslíte-li to se svým zdravím vážně, potřebujete denně všech devadesát !

V dnešní době jsou lékaři příliš zaměstnáni chemoterapiemi, operacemi a transplantacemi, než aby jim zbyl čas nám říct, jak tomu všemu předejít. Novináři sice vědí, že lidé mají zájem o zdraví a občas je někde podle nejnovějších výzkumů popsán vliv vitamínů na lidské zdraví. Například šest velmi pozitivních stránek, ukončených názorem odborníka, Dr. Victora Herberta, profesora lékařství na univerzitě Mount Sinai v New Yorku, který byl požádán o komentář. Dr. Herbert konstatoval, že krmit se vitamíny je k ničemu. Výsledkem přijímání minerálů a vitamínů je prý pouze drahá moč. Jinými slovy, řekl, že lidé povídající cosi o výživě jsou podvodníci, kteří z vás jen tahají peníze. Zřejmě to tak bude, říká to přece profesor medicíny a vyšlo to tiskem. Nebo je to přece jen jinak? Něco vám povím. S mou zkušeností ze 17 000 pitev je denní moč za 50 centů to nejlevnější pojištění jaké znám, a pokud neinvestujete do svého zdraví, investujete do příjmu nějakého lékaře. Ani cent z jeho výdělku nepůjde na výzkum jak předcházet nemocem sužujícím lidstvo.

Kdyby to bylo jinak, lékaři by brzy neměli koho léčit a jejich lukrativní profese by byla minulostí. A pak tu přece máme politiky nabízející bezplatnou lékařskou péči, pokud je ovšem budeme volit, nebo to je alespoň to, co chtějí, abychom si mysleli - a pak se divili proč platíme tak vysoké daně. Jak je to vůbec možné? Je. A je tomu tak proto, že jsme odevzdali zodpovědnost za vlastní zdraví lékařům a vládě? Podařilo se jim nás totiž na úrovni podvědomí přesvědčit, že na to sami nestačíme, a že bez nich jsme prostě ztrápeni. Jen se někdy pozorujte, když jednáte s lékařem. Velice zřídka jako rovný s rovným. Lékaři sice znají tisíce faktů o nejrůznějších nemocech, ale jen někteří vědí, jak opravdu léčit. Myslím, že nám lékaři něco dluží, a že by řadu věcí měli uvést na správnou míru. Chci se zde proto zmínit o několika falešných mýtech.

Každý z vás pravděpodobně slyšel, že žaludeční vředy způsobuje stres. Veterináři ovšem už před třiceti lety věděli, že vředy (alespoň u vepřů) způsobuje bakterie Heliobacterpylori. Léčba je vlastně velmi jednoduchá a spočívá v podávání minerálu vizmutu společně s antibiotikem tetracyklin. Lékaři na to už také přišli, neboť Národní institut zdraví v jedné zprávě z roku 1994 uvádí: „Žaludeční vředy způsobuje bakterie Heliobacter pylori a mohou být vyléčeny podáváním tetracyklin u a vizmutu."

Dalším mýtem je rakovina. Ta je ve Spojených Státech na druhém místě mezi příčinami smrti. Harvardská universita společně s Národním Institutem zdraví v září roku 1993 zveřejnila výsledky pětileté studie prevence rakoviny prováděné v Číně. Čína byla zvolena proto, že v jedné tamní provincii byl vůbec nejvyšší výskyt rakoviny na světě. Experimentu se zúčastnilo 29 000 lidí a spočíval v tom, že byli rozděleni do několika menších skupin, z nichž každé byly podávány určité živiny, minerály či vitamíny nebo kombinace několika živin, ve výši dvojnásobku doporučené denní dávky. A výsledky? U skupin jimž byl podáván pouze jeden vitamín či minerál statisticky nedošlo k žádnému zlepšení. Ve skupině, které byl podáván vitamín E, beta karoten a selen došlo k poklesu úmrtí na rakovinu žaludku o 21 %, poklesu úmrtí na ostatní druhy rakoviny o 13 % a poklesu jiných úmrtí o 9 %. Uvědomte si, že k tomuto zlepšeni došlo v důsledku podávání pouhých tří z celkového počtu devadesáti živin!

Další oblastí, kde lékaři dluží informace, je operativní léčení kloubů. V roce 1993 zveřejnila Harvardská universita ve spolupráci s tamní vojenskou nemocnicí výsledky experimentu týkajícího se léčení zánětu kloubů. Při tomto experimentu byla vybrána skupina lidí, kteří nevykazovali žádný pokrok při tradiční léčbě. Ta sestávala z injekcí, podávání kortizonu, pregnizonu a jiných léčiv a fyzikální terapie - s jediným výsledkem; nutná operativní výměna kloubů. Lékař pověřený vedením experimentu shromáždil pacienty a oznámil jim, že vojenská nemocnice hledá dobrovolníky, kteří by byli ochotni po dalších maximálně devadesát dnů snášet bolest a jsou ochotni podrobit se novému druhu léčby. K pokusu se přihlásilo 29 dobrovolníků. Léčba spočívala v podávání lžíce sušených kuřecích chrupavek každé ráno se snídaní. Podle závěrečné zprávy záněty a bolesti ustoupily už po deseti dnech a do tří měsíců došlo k úplnému obnovení funkce kloubů.

Další mýtus se týká Alzheimerovy nemoci. Přestože před padesáti lety byla u lidí neznámá, trpí jí dnes každý druhý Američan starší 70 let. Za doby mých studií veteriny nás učili, že tuto nemoc u vepřů lze vyléčit zvýšenými dávkami vitamínu E a rostlinným olejem. V červenci roku 1992 publikovala Kalifornská universita v San Diegu zprávu, kde mimo jiné uvádí, že vliv Alzheimerovy nemoci u lidí je možné zmírnit zvýšenými dávkami vitamínu E.

Pokud trpíte ledvinovými kameny, patrně prvním, co vám lékař poradí, bude omezit mléčné výrobky a příjem vápníku. Lékaři totiž mají zafixovanou představu, že vápník v ledvinových kamenech pochází z vápníku, který se dostává do těla s potravou. Vápník, který se usazuje v ledvinách ovšem pochází z vašich vlastních kostí, protože si ho v nich tělo nedokáže udržet. Tuto neschopnost způsobuje nedostatek bóru, v jehož důsledku trpíte vážným nedostatkem vápníku. Jako student veteriny jsem se učil, že pokud chci u dobytka předejít ledvinovým kamenům, musím mu podávat vápník, hořčík a bór. V dokumentu z roku 1993, opět zveřejněném Harvardskou universitou, mimo jiné stojí:

„Ve studii stavící na hlavu veškerou dosavadní lékařskou praxi výzkumníci zjistili, že příjem vápníku snižuje riziko utváření ledvinových kamenů. Z pěti skupin po 9000 dobrovolnících měla skupina s největším příjmem vápníku nejmenší výskyt ledvinových kamenů."

Když jsem před léty začal s osvětovou činností a začal jezdit po celých Státech od města k městu, bylo mi jasné, že si musím najít nějaké hobby k ukrácení času během cestování. A protože jsem chtěl najít něco, co by mne bavilo a zároveň bylo prospěšné lidem, rozhodl jsem se sbírat úmrtní listy lékařů a právníků. Jak už jsem uvedl, průměrný věk lékařů ve Spojených Státech je 58 let, zatímco průměrný věk populace je 75,5 roku. Je zajímavé, že právě ti, kteří nám radí, co máme a nemáme jíst, se dožijí jen 58, zatím co ti, co se dožívají 120 let, si klidně dávají hroudu másla do čaje. Budete se tedy muset rozhodnout, komu chcete věřit. Mrtvým lékařům, nebo těm, kteří se dožívají jednou takového věku? Chci se s vámi nyní podělit o některé informace ze své sbírky úmrtních listů.

Tak například Dr. Stuart Cartwright se doma zhroutil ve věku 38 let s prasklou srdeční tepnou v důsledku jejího zeslabení a ztráty elasticity. Někdy okolo roku 1957 jsem se jako veterinář dozvěděl, že ztráta elasticity a to nejen u tepen je způsobena nedostatkem mědi. Tehdy byly zveřejněny výsledky experimentu s 25 000 krocany, který jednoznačně prokázal spojitost mezi nedostatkem mědi a úmrtí v důsledku prasklé srdeční tepny. Tento pokus byl opakován i s jinými druhy zvířat (myši, vepři atd.) a tato spojitost se vždy potvrdila. Nedostatek mědi způsobuje též řadu jiných problémů. Prvním příznakem nedostatku mědi jsou šedivé vlasy. Vrásky jsou způsobeny ztrátou elasticity kůže stejně tak jako křečové žíly ztrátou elasticity stěn tepen.

Stejný osud si přivodil i Dr. Martin Carter, jež zemřel ve věku 57 let. Rovněž v důsledku prasklé srdeční tepny. Dr. Carter vystudoval lékařství na prestižním Harvardu a postgraduální kurzy na universitě v Yalle.

Dále je to např. Dr. Stuart Burder. Dr. Burder napsal pět knih o správné výživě zemřel ve věku 40 let na srdeční meopatidu, což je nedostatek selenu. Jeho knihy zahrnují tituly jako: Věčně mlád, Průvodce redukční dietou, O 20 let mladší během 20 týdnů, Jak určit správnou stravu

Máte zájem následovat rady tohoto lékaře? Prosím. Přitom stačí užívat přípravek selenu za 10 centů denně, který vyléčí jakýkoliv druh meopatidy. Pokud toto neuděláte, pak se jedná o něco, co já nazývám „zhoubnou hloupostí“ a hazardujete se svým životem. Klasický způsob léčení této nemoci je transplantace srdce s patřičným účtem na 750 000 dolarů. Zamyslete se nad tím. Srdce je zdarma od dárce, nitě na šití přijdou na 10 dolarů a za výkon zaplatíte 749 990 dolarů.

Na začátku jsem se zmiňoval o přehnané chuti na sladkosti, což je projevem nedostatku některých minerálů. Jiným projevem nedostatku minerálů je, když těhotná žena jde v noci do ledničky a zajídá kyselé okurky zmrzlinou. Podobně je tomu v živočišné výrobě, kdy farmáři vědí, že když dobytek začne okusovat stodolu, nebo když vidí krávu s kostí v tlamě, jedná se o jasnou známku nedostatku minerálů.

Tak například prvotní známky nedostatku selenu se projeví jako tzv. stařecké skvrny. Pokud v tomto stavu začnete užívat koloidní minerály obsahující selen, skvrny během 4 až 6 měsíců zmizí. Uvědomte si, že nedostatek selenu poškozuje vnitřní orgány, ovšem pro oko je toto poškození samozřejmě neviditelné. Chci tím říci, že pokud zmizí skvrny na kůži, zmizí i vnitřní poškození a vaše srdce, ledviny, mozek a játra začnou pracovat jako dříve.

Pokud máte nedostatek chrómu a vanadu, projeví se to jako neuhasitelná chuť na sladké, neboť máte nízký obsah cukru v krvi. Trvá-li tento stav dlouho, může se změnit na cukrovku. Problémy s cukrem jsou vždy ve spojení s nedostatkem chrómu a vanadu.

Prvopočátky nedostatku cínu se projeví u mužů jako částečná holohlavost. Necháte-li tento stav setrvat, začne se zhoršovat váš sluch až přestanete slyšet úplně.

Při nedostatku bóru vaše tělo ztratí schopnost udržet vápník v kostech a vaše kosti se začnou odvápňovat. Bór také pomáhá udržovat správnou hladinu estrogenu u žen a testrogenu u mužů.

Pokud tedy trpíte nedostatkem bóru jako žena, budete procházet peklem v období menopausy, zatímco pokud jste muž, nebudete si jistý, zdali máte na tanečním parketu partnerku vést či následovat.

První známka nedostatku zinku je ztráta chuti a čichu. Jídla vám prostě nebudou chutnat tak jako dříve.

Při pokusech na laboratorních zvířatech se prokázalo, že prvky vzácných zemin jako je lanthan, praseodym, neodym, samarium, europium, yttrium a thulium, prodlužují dobu jejich života na dvojnásobek. Já osobně nečekám na to, až lékaři tento poznatek vědecky odsouhlasí, protože ti se stále ještě nemohou shodnout na vitamínu C a užívám všechny tyto prvky vzácných zemin.

Nyní jde však o to jak dostat všech těchto 90 potřebných živin do těla. Většina lidí se přiklání k názoru, že optimální je dodávat živiny tělu ze zeleniny a ovoce. Já souhlasím, jsou zde však dva podstatné problémy.

* Za prvé, naše ornice je využívána, nebo ještě lépe řečeno zneužívána tak intenzivně, že bez přihnojování umělými hnojivy už není schopna poskytovat úrodu. Umělá hnojiva dodávají rostlinám pouze pár základních minerálů jako je dusík, fosfor, draslík, případně další dva, tři minerály. Tímto přihnojováním dodáváme rostlinám pouze hmotu, to znamená, že jsme schopni zvýšit pouze hektarový výnos. Pokud však jde o výživnou hodnotu, ta je hluboko pod úrovní, než jakou měly plodiny řekněme před 200 lety. Nezapomeňme také na to, že hnojením se ničí půdní bakterie. Znamená to tedy, že většina, právě těch pro tělo důležitých minerálů, je z ornice již dávno vyčerpána. Rostliny spolu s půdními bakteriemi tedy nemají odkud zabudovat do svých buněk tyto cenné minerály, aby je pak dále mohly předat člověku.

* Za druhé, i pokud bychom měli zeleninu s patřičným obsahem potřebných minerálů, museli bychom ji denně konzumovat několik kilogramů a to v 15ti až 20ti druzích, což jistě není příliš praktické.

K ilustraci celé situace se chci zmínit o dokumentu amerického senátu číslo 264 z druhého zasedání 74 kongresu. V tomto dokumentu se uvádí: „Zemědělská půda je ochuzena o minerály a v důsledku toho úroda z této půdy obsahuje nedostatek minerálů. U lidí, kteří jedí takovouto stravu, dojde k výskytu nemocí spojených s nedostatkem minerálů. Jediným způsobem jak těmto nemocem předejít je užívat potravinové doplňky obsahující minerály“. Tento dokument pochází z roku 1936!

ako další příklad uvedu starý Egypt. Staroegypťané se modlili ke každému bohu, kterého jen znali, aby přišla povodeň a přinesla úrodný kal na jejich pole. Naši američtí farmáři se naopak modlí, aby žádné povodně nebyly. Tento jemný kal, který s sebou přinesly povodně, obsahoval minerály z celého toku Nilu. Tím se stalo, že úroda rostla vždy na „nové“ půdě. Není se proto co divit, že Egypt byl strategicky tak důležitým místem. Ten kdo ovládal Egypt, měl přístup k plnohodnotnému obilí. Kdyby tehdejší vojevůdci dávali svým vojákům obilí z ochuzených půd v Řecku a v Římě, jen těžko by jejich vojsko bylo schopno pochodovat 20 hodin denně a ještě vyhrát bitvu.

Pokud ještě stále pochybujete o tom jak jsou minerály důležité, uvedu co se stane, pokud tělu schází.

Tak například nedostatek vápníku se projevuje zhruba 147 druhy onemocnění. Z těch nejběžnějších se zde zmíním o odvápnění kostí, obnažení dásní, odvápnění kloubů, vysoký krevní tlak,nespavost, ledvinové kameny, ostruhy, křeče, bolesti zad. Trpíte-li ustupováním dásní, dentista vám patrně doporučí flosovat dvakrát denně. Z mých zkušeností se zvířaty vím, že zvířata netrpí ustupováním dásní, přestože si zuby ani nečistí, ani neflosují. Tím nechci říci, že jim není cítit z tlamy. Nicméně zvířata netrpí ustupováním dásní, neboť jim farmáři dávají do potravy minerály. Ustupováním dásní je způsobeno odvápněním čelistí a máte-li tento problém, pak máte ostereperózu v pokročilém stádiu.

Při vysokém krevním tlaku vám lékař zakáže sůl a mléčné výrobky, protože mléko obsahuje vápník. Před nedávnem se uskutečnil experiment s 10 000 dobrovolníky v ceně 35 milionů vašich daňových dolarů. Tato skupina byla rozdělena na dvě podskupiny po 5 000 lidech. Lidé v první podskupině se vzdali veškerých léčiv a přešli na dietu s nízkým obsahem soli. Ve druhé podskupině zvýšili lidem denní doporučenou dávku vápníku na dvojnásobek. Toto jsou výsledky pokusu: V první podskupině došlo k poklesu tlaku u 0,3 % lidí. Tento výsledek nebyl považován za statisticky významný a závěr byl, že příjem soli patrně nehraje roli ve vztahu k vysokému krevnímu tlaku. Ve druhé podskupině byl pokus po třech týdnech přerušen jednoduše proto, že u 95 % lidí došlo k návratu tlaku na normální hodnotu.

Nespavost se ve Spojených Státech řeší prášky na spaní. V důsledku předávkování však přijde ročně o život okolo 10 000 lidí. Nikdo se však proti tomu nebouří, neboť se jedná o schválený lék.

Při ledvinových kamenech nebo ostruhách vám lékař přikáže omezit příjem vápníku. Lékaři jsou přesvědčeni, že tento vápník pochází z vaší stravy. Ve skutečnosti se však jedná o vápník, který si vaše tělo v kostech nedokáže udržet. Podle výzkumu university v San Diegu, se při zdvojnásobení doporučené denní dávky sníží emociální a tělesný dopad PMS u žen 85 %.

Bolesti v kříži nejsou nic jiného než odvápnění obratlů, protože když destičky nemají na čem držet, hádejte jak se vám bude shýbat. Pokud k tomu navíc trpíte nedostatkem mědi a chybí vám tím elastická vlákna, jsou i vaše destičky ty tam.

Je velmi zajímavé si všimnout, kolik lékařských oborů se zabývá nemocemi způsobenými nedostatkem vápníku a v důsledku lékařské tendence se snaží léčit následky místo odstranění jejich příčin!

ortoped - bolesti v kříži, gynekolog - PMS, internista - neurolog - křeče, revmatolog - ortoped - chirurg - ostruhy, urolog - internista - chirurg - ledvinové kameny, internista - nespavost, kardiolog, internista - vysoký tlak, revmatolog - ortoped - artritida, zubní lékař - paradentolog - ustupující dásně

Cukrovka je ve Spojených Státech na třetím místě jako příčina úmrtí. S cukrovkou je spojena řada komplikací, jako různé druhy zhoršení zraku, selhání ledvin, kardiovaskulární onemocnění, amputace apod. Ve veterinářství je známa od roku 1957 možnost, jak cukrovce u zvířat předejít a vyléčit ji pomocí dvou stopových prvků. Zpráva byla publikována v časopise amerických vědců „Federation Proccedings“. Těmito prvky jsou chróm a vanad. Podle nedávných výzkumů Vancouverské university v Britské Kolumbii je vanad sám o sobě schopen nahradit postupně během 4 až 6 měsíců potřebu užívání insulinu.

Pokud tedy začínáte poznávat, že minerály jsou důležité, musím vám také něco říci o minerálech samotných a o tom jak je nejlépe užívat. Na trhu jsou k dostání tři druhy minerálů. Jsou to:

* minerály anorganické (elementární) * minerály chelatované * minerály koloidní

Anorganické minerály nejsou v podstatě nic jiného, než rozdrcená skála. Vstřebatelnost pro tělo je 5 % až 10 % a po 35 roce klesá na 3 % až 5 %. Vezmeme-li například sloučeninu vápníku a laktózy, pak v 1 000 mg této látky je 250 mg vápníku a 750 mg laktózy. To znamená, že z jedné takovéto tablety dostaneme do těla při 5 % vstřebatelnosti 12,5 mg vápníku. Chceme-li tedy vstřebat denní dávku 1000 mg vápníku, musíme zkonzumovat 80 tablet.

Chelatované minerály byly vyvinuty v šedesátých letech v konkurenci při zásobování farmářů minerály pro dobytek. Tyto minerály znamenaly významné zlepšení vstřebatelnosti a tím i zlepšení zdravotního stavu dobytka s následným zlevněním chovu. Chelatovaný minerál je prvek, na který je navázána aminokyselina, enzym nebo protein. Tím, že minerály jsou navázány na látku, jež je tělu vlastní, vzrostla vstřebatelnost až na 40 %.

Koloidní minerály jsou jednotlivé molekuly určité látky rozptýlené ve vodě. Nejedná se tedy o tablety, ale o tekutinu. Rozptýlené částice mají záporný elektrický náboj, zatímco střevní stěna má kladný náboj. To vše má za následek, že tyto minerály jsou vstřebatelné až z 98 %.

Vraťme se nyní zpět k oněm místům, kde se lidé běžné dožívají vysokého věku. Když začnete hledat, co mají tyto oblasti společného, zjistíte, že jsou v nadmořské výšce 2 800 metrů a výše, s méně než 50 milimetry srážek ročně. Jedná se tedy o velmi suché a chladné oblasti. Způsob, jakým tam lidé získávají vodu je, že odstraní vrstvu patnácti až dvaceti centimetrů kamení přikrývající ledovec a zachytávají vodu z tajícího ledovce do připravených nádob. Tato voda není čirá, ale je kalná, se zabarvením od bílé až po hnědou, podle toho jaký minerál převládá. Takto získaná voda obsahuje koloidní minerály a lidé ji používají jak k pití, tak i na závlahu svých políček. Díky tomu je jejich hornatá půda velmi bohatá na živiny, které my v civilizovaném světě postrádáme.

Neexistuje tam cukrovka, rakovina, odvápnění kostí, vysoký krevní tlak, srdeční nemoci, šedý zákal, nerodí se tam postižené děti a nemají tam ani lékaře. Přesto se dožívají 120 až 140 let. Většina lidí se ovšem nerozhodne žít v těchto místech, protože tam nemají vytápěné domy s televizí, ani auta a nákupní střediska. Zato tam však mají dostatek minerálů v koloidní formě, a pokud vy neužíváte koloidní minerály, zkracujete si každý den svůj život o několik hodin.

(já užívám FYTOMINERAL )