Nanočástice ve vakcíně mohou způsobit smrt

 

Bylo zjištěno, že vakcíny schválené zodpovědnými státními úřady pro očkování proti údajné H1N1 chřipce A, prasečí chřipce, obsahují nanočástice (k urychlení účinku“ očkovací látky), které,napadají zdravé buňky a mohou způsobit smrt.

Roku 2007 výzkumníci z Ecole Polytechnique Federale de Lausanne (EPFL) v článku v žurnálu „Nature Biotechnology“ oznámili, že vyvinuli "nanočástice, které mohou doručit vakcínu efektivněji, při menších vedlejších účincích a za zlomek ceny oproti současným očkovacím technologiím“. Článek pokračoval popisem účinků jejich zásadního objevu: „Při pouhých 25 nanometrech, je tato částice tak drobounká, že po injekčním zavedení, protečou extracelulární maticí pleti a vyrazí přímo k lymfatickým uzlinám. Během okamžiku tam dosáhnou tisíckrát větší koncentrace DCS, než v pokožce. Imunitní odpověď pak může být neobyčejně silná a účinná."

Vakcíny obsahující nanočástice skrývají jeden malý problém – mohou být vražedné a způsobit přinejmenším těžké a nenapravitelné poškození zdraví.

Nanočástice, propagované masmédii jako nová podivuhodná revoluce ve vědě, jsou částečky, které jsou nesmírně menší než smrtící azbestová vlákna, která předtím, než bylo použití osinku zakázáno ze zákona, působila těžká poškození plic a měla na kontě spoustu úmrtí. Částice o nanovelikosti, (nm = 0,000000001 metru) doslova splynou s membránami buněk lidského těla. Podle nedávných studií v Číně a Japonsku – jakmile jsou jednou zavedeny do těla, nepřetržitě hubí buňky. Jakmile jednou proniknou do buněčné struktury těla, už z ní nemohou být nijak odstraněny. Moderní medicína tento fenomén eufemisticky nazývá, „trvalá infekční reakce“.

 

Po skandálu s azbestem je považováno za nesporné, že částice o velikosti milióntiny metru, kvůli své enormní přitažlivé síle, prostupují všemi typy buněk, přičemž zahubí všechny, s nimiž se spojí. Nanočástice jsou ale ještě mnohem menší než azbestová vlákna.

Studie provedená v Pekingu potvrdila smrtící účinky u lidí

Vzhledem ke skutečnosti, že WHO, European Medicines Evaluation Agency, německý Institut Roberta Kocha a další zdravotnické orgány dnes chtějí umožnit aby obyvatelstvu byla vstřikována naprosto neověřená nová vakcína s nanočásticemi, vypovídá spíš o vlivu mocné farmaceutické lobby v evropské politice než o zdravém rozumu či nějaké morální integritě státních zaměstnanců zodpovědných za zdraví veřejnosti.

Nové vydání respektovaného žurnálu „European Respiratory“, které vyšlo 19. srpna 2009 a je od 21 srpna dosažitelné i online, obsahuje vědeckou oponenturou prošlý článek pod titulem: „Exposure to nanoparticles is related to pleural effusion, pulmonary fibrosis and granuloma“. („Vystavení nanočásticím je spojováno s pleurální efusí, plicní fibrosou a granulomy“. Česky řečeno, vyvolávají nahromadění tekutiny v hrudní dutině, fibrózu a tvorbu cyst.)

Článek popisuje výzkum provedený v roce 2008 v elitním Beijing Chaoyang Hospital u sedmi mladých žen. Všech sedm, ve věku 18 až 47 let, bylo na svém pracovišti po 5 – 13 měsíců vystaveno nanočásticím. Všechny byly přijaty do nemocnice s krátkým dechem a hrudními efuzemi, čili nadměrným množstvím tekutin okolo plic, které jim bránily v dýchání. Žádná z nich nikdy nekouřila a nebyla v žádné skupině vystavené zvláštním riziku. Lékaři pozorně zkoumali každou možnost a potvrdili, že plicní potíže měly původ v běžném vdechování nanočástic v továrně. Jednalo se o nanočástice polyakrylátu.

Testy potvrdily, že nanočástice u pacientek spustily něco jako „rychlotavnou“  reakci. I přes heroické úsilí doktorů, dvě ze sedmi žen nakonec zemřely na plicní komplikace. Vědci pak ve své zprávě, dospěli k něčemu, co je tak alarmující, že je nezbytná úplná citace:

„Byla provedena klinická pozorování a vyšetření pacientek, imunologické testy, bakteriologická a virologická vyšetření, bronchoskopie, videoasistovaná torakoskopie, prověřeny nádorové markéry, včetně průzkumu jejich pracoviště. Na pracovišti byl potvrzen výskyt nanočástic polyakrylátu. Patologická vyšetření plicní tkáně pacientek vykazovala nespecifické plicní záněty, plicní fibrózu a granulomy s cizími tělesy na pohrudnici. Za použití transmisní elektronové mikroskopie, byly pozorovány nanočástice zaseknuté v cytoplazmě a karyoplazmě plicní výstelky i mesotheliálních buňkách, ale nacházely se také až v hrudní tekutině. Tyto případy vyvolávají oprávněné obavy, že dlouhodobé vystavení některým nanočásticím bez příslušných ochranných opatření může mít za následek kritické poškození lidských plic.“

Výsledky pokusů na zvířatech a experimenty in vitro zatím ukazovaly, že nanočástice mohou mít za následek zničení plic a jiné toxické důsledky u zvířat, ale před pekingskou studií nebyly zveřejněny žádné zprávy o klinické toxicitě vlivem působení nanočástic u lidí.

Studie z Beijing Chaoyang Hospital přesvědčivě potvrdila, že nanočástice u lidí vyvolávají poškození plic a další zhoubné následky.

WM magazín č. 93